|
1/1/2001 12:00:00 AM
|
|
472
|
|
Ang:472
|
|
sloku m: 1 ]
|
|
jy kir sUqku mMnIAY sB qY sUqku hoie ] gohy AqY lkVI AMdir kIVw hoie ] jyqy dwxy AMn ky jIAw bwJu n koie ] pihlw pwxI jIau hY ijqu hirAw sBu koie ] sUqku ikau kir rKIAY sUqku pvY rsoie ] nwnk sUqku eyv n auqrY igAwnu auqwry Doie ]1] m: 1 ] mn kw sUqku loBu hY ijhvw sUqku kUVu ] AKI sUqku vyKxw pr iqRA pr Dn rUpu ] kMnI sUqku kMin pY lwieqbwrI Kwih ] nwnk hMsw AwdmI bDy jm puir jwih ]2] m: 1 ] sBo sUqku Brmu hY dUjY lgY jwie ] jMmxu mrxw hukmu hY BwxY AwvY jwie ] Kwxw pIxw pivq# hY idqonu irjku sMbwih ] nwnk ijn@I gurmuiK buiJAw iqn@w sUqku nwih ]3] pauVI ] siqguru vfw kir swlwhIAY ijsu ivic vfIAw vifAweIAw ] sih myly qw ndrI AweIAw ] jw iqsu Bwxw qw min vsweIAw ] kir hukmu msqik hQu Dir ivchu mwir kFIAw buirAweIAw ] sih quTY nau iniD pweIAw ]18]
|
|
sloku m: 1 ]
jy sUqk ƒ mMn leIey (Bwv, jy mMn leIey ik sUqk dw Brm r`Kxw cwhIdw hY, qW ieh BI cyqw r`Ko ik ies qrHW) sUqk sB QweIN huMdw hY; gohy qy lkVI dy AMdr BI kIVy huMdy hn (Bwv, jMmdy rihMdy hn); AMn dy ijqny BI dwxy hn, iehnW ivcoN koeI dwxw BI jIv qoN ibnw nhIN hY [ pwxI Awp BI jIv hY, ikauNik ies nwl hryk jIv hrw (Bwv, ijMd vwlw) huMdw hY [ sUqk ikvyN r`iKAw jw skdw hY? (Bwv, sUqk dw Brm pUry qOr qy mMnxw bVw hI kTn hY, ikauNik ies qrHW qW hr vyly hI) rsoeI ivc sUqk ipAw rihMdw hY [ hy nwnk! ies qrHW (Bwv, BrmW ivc ipAW) sUqk (mn qoN) nhIN auqrdw, ies ƒ (pRBU dw) igAwn hI Do ky lwh skdw hY [1[ mn dw sUqk loB hY (Bwv, ijnHW mnu`KW dy mn ƒ loB rUpI sUqk cMbiVAw hY); jIB dw sUqk JUT bolxw hY, (Bwv, ijnHW mnu`KW dI jIB ƒ JUT-rUp sUqk hY); (ijnHW mnu`K dIAW) A`KW ƒ prwieAw Dn Aqy prweIAW iesqrIAW dw rUp q`kx dw sUqk (cMbiVAw hoieAw hY); (ijnHW mnu`KW dy) kMn ivc BI sUqk hY ik kMn nwl byi&kr ho ky cuZlI suxdy hn; hy nwnk! (ieho ijhy) mnu`K (vyKx ƒ BwvyN) hMsW vrgy (sohxy) hox (qW BI auh) b`Dy hoey nrk ivc jWdy hn [2[ sUqk inrw Brm hI hY, ieh (sUqk-rUp Brm) mwieAw ivc PisAW (mnu`K ƒ) Aw l`gdw hY [ (au\ qW) jIvW dw jMmxw mrnw pRBU dw hukm hY, pRBU dI rzw ivc hI jIv jMmdw qy mrdw hY [ (pdwrQW dw) Kwxw pIxw BI piv`qr hY (Bwv, mwVw nhIN, ikauNik) pRBU ny Awp iek`Tw kr ky irzk jIvW ƒ id`qw hY [ hy nwnk! ijnHW gurmuKW ny ieh g`l smJ leI hY, auhnW ƒ sUqk nhIN l`gdw [3[ pauVI[ siqgurU dy gux gwauxy cwhIdy hn qy AwKxw cwhIdw hY ik gurU bhuq v`fw hY, ikauNik gurU ivc v`fy gux hn [ ijnHW mnu`KW ƒ pRBU-pqI ny (gurU nwl) imlwieAw hY, auhnW ƒ auh gux A`KIN id`sdy hn, Aqy jy pRBU ƒ Bwvy qW auhnW dy mn ivc BI gux v`s pYNdy hn [ pRBU Awpxy hukm Anuswr auhnW mnu`KW dy m`Qy qy h`Q r`K ky auhnW dy mn ivcoN buirAweIAW mwr ky k`F dyNdw hY [ jy pqI-pRBU prsMn ho pey, qW mwno, swry pdwrQ iml pYNdy hn [18[
|
|
SHALOK, FIRST MEHL: If one accepts the concept of impurity, then there is impurity everywhere. In cow-dung and wood there are worms. As many as are the grains of corn, none is without life. First, there is life in the water, by which everything else is made green. How can it be protected from impurity? It touches our own kitchen. O Nanak, impurity cannot be removed in this way; it is washed away only by spiritual wisdom. || 1 || FIRST MEHL: The impurity of the mind is greed, and the impurity of the tongue is falsehood. The impurity of the eyes is to gaze upon the beauty of another man’s wife, and his wealth. The impurity of the ears is to listen to the slander of others. O Nanak, the mortal’s soul goes, bound and gagged to the city of Death. || 2 || FIRST MEHL: All impurity comes from doubt and attachment to duality. Birth and death are subject to the Command of the Lord’s Will; through His Will we come and go. Eating and drinking are pure, since the Lord gives nourishment to all. O Nanak, the Gurmukhs, who understand the Lord, are not stained by impurity. || 3 || PAUREE: Praise the Great True Guru; within Him is the greatest greatness. When the Lord causes us to meet the Guru, then we come to see them. When it pleases Him, they come to dwell in our minds. By His Command, when He places His hand on our foreheads, wickedness departs from within. When the Lord is thoroughly pleased, the nine treasures are obtained. || 18 ||
|
|
सलोकु मः १ ॥
जे करि सूतकु मंनीऐ सभ तै सूतकु होइ ॥ गोहे अतै लकड़ी अंदरि कीड़ा होइ ॥ जेते दाणे अंन के जीआ बाझु न कोइ ॥ पहिला पाणी जीउ है जितु हरिआ सभु कोइ ॥ सूतकु किउ करि रखीऐ सूतकु पवै रसोइ ॥ नानक सूतकु एव न उतरै गिआनु उतारे धोइ ॥१॥ मः १ ॥ मन का सूतकु लोभु है जिहवा सूतकु कूड़ु ॥ अखी सूतकु वेखणा पर त्रिअ पर धन रूपु ॥ कंनी सूतकु कंनि पै लाइतबारी खाहि ॥ नानक हंसा आदमी बधे जम पुरि जाहि ॥२॥ मः १ ॥ सभो सूतकु भरमु है दूजै लगै जाइ ॥ जमणु मरणा हुकमु है भाणै आवै जाइ ॥ खाणा पीणा पवित्रु है दितोनु रिजकु स्मबाहि ॥ नानक जिन्ही गुरमुखि बुझिआ तिन्हा सूतकु नाहि ॥३॥ पउड़ी ॥ सतिगुरु वडा करि सालाहीऐ जिसु विचि वडीआ वडिआईआ ॥ सहि मेले ता नदरी आईआ ॥ जा तिसु भाणा ता मनि वसाईआ ॥ करि हुकमु मसतकि हथु धरि विचहु मारि कढीआ बुरिआईआ ॥ सहि तुठै नउ निधि पाईआ ॥१८॥
|
|
सलोकु मः १ ॥
अगर सूतक को मान लें (भाव, अगर मान लें कि सूतक का भ्रम रखना चाहिए, तो यह भी याद रखें कि इस तरह के) सूतक तो भरे पड़े हैं; (चूल्हे में जलाए जाने वाले सूखे) गोबर और लकड़ी में भी कीड़े होते हैं (वे भी पैदा होते मरते रहते हैं); अनाज के जितने भी दाने हैं, इनमें से कोई भी दाना जीवन के बगैर नहीं है। खुद पानी भी जीव ही है, क्योंकि इसीसे हरेक जीव हरा-भरा (जीवन वाला) रहता है। सूतक कैसे रखा जा सकता है? (भाव, सूतक की रस्म पूरी तौर पर मानना बहुत कठिन है, क्योंकि इस तरह तो हर समय ही) रसोई में सूतक बना रहता है। हे नानक! इस तरह (भाव, भ्रम में पड़ने से) सूतक (मन से) नहीं उतरता, इसे (प्रभु का) ज्ञान ही धो के उतार सकता है।1।मन का सूतक लोभ है (भाव, जिस मनुष्यों के मन में लोभ रूपी सूतक चिपका है); जीभ का सूतक झूठ बोलना है (भाव, जिस मनुष्यों की जीभ को झूठ-रूप सूतक है); (जिस मनुष्यों की) आँखों को पराया धन और पराई स्त्रीयों का रूप देखने का सूतक (चिपका हुआ है); (जिस मनुष्यों के) कान भी सूतक हैं कि कानों से बिफक्र हो के चुगली सुनते हैं; हे नानक! (ऐसे) मनुष्य (देखने में भले ही) हंसों जैसे (सुंदर) हों (तो भी वह) बंधे हुए नर्क में जाते हैं।2। सूतक निरा भ्रम ही है, ये (सूतक रूपी भ्रम) माया में फसे (मनुष्यों को) आ लगता है। (वैसे तो) जीवों का पैदा होना-मरना प्रभु का हुक्म है, प्रभु की रजा में ही जीव पैदा होता और मरता है। (पदार्थों का) खाना-पीना भी पवित्र है (भाव, बुरा नहीं है, क्योंकि) प्रभु ने स्वयं इकट्ठा करके जीवों को रिजक दिया है। हे नानक! जिस गुरमुखों ने ये बात समझ ली है, उन्हें सूतक नहीं लगता।3। सतिगुरु के गुण गाने चाहिए और कहना चाहिए कि गुरु बहुत बड़ा है, क्योंकि गुरु में बड़े गुण हैं। जिस मनुष्यों को प्रभु-पति ने (गुरु से) मिलाया है, उन्हें वे गुण आँखों से दिखते हैं, और अगर प्रभु चाहे तो उनके मन में भी गुण बस जाते हैं। प्रभु अपने हुक्म के मुताबिक उन मनुष्यों के माथे पे हाथ रख के उनके मन में से बुराईआं मार के निकाल देता है। अगर पति-प्रभु प्रसन्न हो जाए, तो जानो, सारे पदार्थ मिल जाते हैं।18।
|
|
|
|
sloku m: 1 ]
jy kir sUqku mMnIAY sB qY sUqku hoie ] gohy AqY lkVI AMdir kIVw hoie ] jyqy dwxy AMn ky jIAw bwJu n koie ] pihlw pwxI jIau hY ijqu hirAw sBu koie ] sUqku ikau kir rKIAY sUqku pvY rsoie ] nwnk sUqku eyv n auqrY igAwnu auqwry Doie ]1]
jy sUqk ƒ mMn leIey (Bwv, jy mMn leIey ik sUqk dw Brm r`Kxw cwhIdw hY, qW ieh BI cyqw r`Ko ik ies qrHW) sUqk sB QweIN huMdw hY; gohy qy lkVI dy AMdr BI kIVy huMdy hn (Bwv, jMmdy rihMdy hn); AMn dy ijqny BI dwxy hn, iehnW ivcoN koeI dwxw BI jIv qoN ibnw nhIN hY [ pwxI Awp BI jIv hY, ikauNik ies nwl hryk jIv hrw (Bwv, ijMd vwlw) huMdw hY [ sUqk ikvyN r`iKAw jw skdw hY? (Bwv, sUqk dw Brm pUry qOr qy mMnxw bVw hI kTn hY, ikauNik ies qrHW qW hr vyly hI) rsoeI ivc sUqk ipAw rihMdw hY [ hy nwnk! ies qrHW (Bwv, BrmW ivc ipAW) sUqk (mn qoN) nhIN auqrdw, ies ƒ (pRBU dw) igAwn hI Do ky lwh skdw hY [1[
m: 1 ] mn kw sUqku loBu hY ijhvw sUqku kUVu ] AKI sUqku vyKxw pr iqRA pr Dn rUpu ] kMnI sUqku kMin pY lwieqbwrI Kwih ] nwnk hMsw AwdmI bDy jm puir jwih ]2]
mn dw sUqk loB hY (Bwv, ijnHW mnu`KW dy mn ƒ loB rUpI sUqk cMbiVAw hY); jIB dw sUqk JUT bolxw hY, (Bwv, ijnHW mnu`KW dI jIB ƒ JUT-rUp sUqk hY); (ijnHW mnu`K dIAW) A`KW ƒ prwieAw Dn Aqy prweIAW iesqrIAW dw rUp q`kx dw sUqk (cMbiVAw hoieAw hY); (ijnHW mnu`KW dy) kMn ivc BI sUqk hY ik kMn nwl byi&kr ho ky cuZlI suxdy hn; hy nwnk! (ieho ijhy) mnu`K (vyKx ƒ BwvyN) hMsW vrgy (sohxy) hox (qW BI auh) b`Dy hoey nrk ivc jWdy hn [2[
m: 1 ] sBo sUqku Brmu hY dUjY lgY jwie ] jMmxu mrxw hukmu hY BwxY AwvY jwie ] Kwxw pIxw pivq# hY idqonu irjku sMbwih ] nwnk ijn@I gurmuiK buiJAw iqn@w sUqku nwih ]3]
sUqk inrw Brm hI hY, ieh (sUqk-rUp Brm) mwieAw ivc PisAW (mnu`K ƒ) Aw l`gdw hY [ (au\ qW) jIvW dw jMmxw mrnw pRBU dw hukm hY, pRBU dI rzw ivc hI jIv jMmdw qy mrdw hY [ (pdwrQW dw) Kwxw pIxw BI piv`qr hY (Bwv, mwVw nhIN, ikauNik) pRBU ny Awp iek`Tw kr ky irzk jIvW ƒ id`qw hY [ hy nwnk! ijnHW gurmuKW ny ieh g`l smJ leI hY, auhnW ƒ sUqk nhIN l`gdw [3[
pauVI ] siqguru vfw kir swlwhIAY ijsu ivic vfIAw vifAweIAw ] sih myly qw ndrI AweIAw ] jw iqsu Bwxw qw min vsweIAw ] kir hukmu msqik hQu Dir ivchu mwir kFIAw buirAweIAw ] sih quTY nau iniD pweIAw ]18]
pauVI[ siqgurU dy gux gwauxy cwhIdy hn qy AwKxw cwhIdw hY ik gurU bhuq v`fw hY, ikauNik gurU ivc v`fy gux hn [ ijnHW mnu`KW ƒ pRBU-pqI ny (gurU nwl) imlwieAw hY, auhnW ƒ auh gux A`KIN id`sdy hn, Aqy jy pRBU ƒ Bwvy qW auhnW dy mn ivc BI gux v`s pYNdy hn [ pRBU Awpxy hukm Anuswr auhnW mnu`KW dy m`Qy qy h`Q r`K ky auhnW dy mn ivcoN buirAweIAW mwr ky k`F dyNdw hY [ jy pqI-pRBU prsMn ho pey, qW mwno, swry pdwrQ iml pYNdy hn [18[
|
|
सलोकु मः १ ॥
जे करि सूतकु मंनीऐ सभ तै सूतकु होइ ॥ गोहे अतै लकड़ी अंदरि कीड़ा होइ ॥ जेते दाणे अंन के जीआ बाझु न कोइ ॥ पहिला पाणी जीउ है जितु हरिआ सभु कोइ ॥ सूतकु किउ करि रखीऐ सूतकु पवै रसोइ ॥ नानक सूतकु एव न उतरै गिआनु उतारे धोइ ॥१॥
अर्थ: अगर सूतक को मान लें (भाव, अगर मान लें कि सूतक का भ्रम रखना चाहिए, तो यह भी याद रखें कि इस तरह के) सूतक तो भरे पड़े हैं; (चूल्हे में जलाए जाने वाले सूखे) गोबर और लकड़ी में भी कीड़े होते हैं (वे भी पैदा होते मरते रहते हैं); अनाज के जितने भी दाने हैं, इनमें से कोई भी दाना जीवन के बगैर नहीं है। खुद पानी भी जीव ही है, क्योंकि इसीसे हरेक जीव हरा-भरा (जीवन वाला) रहता है। सूतक कैसे रखा जा सकता है? (भाव, सूतक की रस्म पूरी तौर पर मानना बहुत कठिन है, क्योंकि इस तरह तो हर समय ही) रसोई में सूतक बना रहता है। हे नानक! इस तरह (भाव, भ्रम में पड़ने से) सूतक (मन से) नहीं उतरता, इसे (प्रभु का) ज्ञान ही धो के उतार सकता है।1।
मः १ ॥ मन का सूतकु लोभु है जिहवा सूतकु कूड़ु ॥ अखी सूतकु वेखणा पर त्रिअ पर धन रूपु ॥ कंनी सूतकु कंनि पै लाइतबारी खाहि ॥ नानक हंसा आदमी बधे जम पुरि जाहि ॥२॥
अर्थ: मन का सूतक लोभ है (भाव, जिस मनुष्यों के मन में लोभ रूपी सूतक चिपका है); जीभ का सूतक झूठ बोलना है (भाव, जिस मनुष्यों की जीभ को झूठ-रूप सूतक है); (जिस मनुष्यों की) आँखों को पराया धन और पराई स्त्रीयों का रूप देखने का सूतक (चिपका हुआ है); (जिस मनुष्यों के) कान भी सूतक हैं कि कानों से बिफक्र हो के चुगली सुनते हैं; हे नानक! (ऐसे) मनुष्य (देखने में भले ही) हंसों जैसे (सुंदर) हों (तो भी वह) बंधे हुए नर्क में जाते हैं।2।
मः १ ॥ सभो सूतकु भरमु है दूजै लगै जाइ ॥ जमणु मरणा हुकमु है भाणै आवै जाइ ॥ खाणा पीणा पवित्रु है दितोनु रिजकु स्मबाहि ॥ नानक जिन्ही गुरमुखि बुझिआ तिन्हा सूतकु नाहि ॥३॥
अर्थ: सूतक निरा भ्रम ही है, ये (सूतक रूपी भ्रम) माया में फसे (मनुष्यों को) आ लगता है। (वैसे तो) जीवों का पैदा होना-मरना प्रभु का हुक्म है, प्रभु की रजा में ही जीव पैदा होता और मरता है। (पदार्थों का) खाना-पीना भी पवित्र है (भाव, बुरा नहीं है, क्योंकि) प्रभु ने स्वयं इकट्ठा करके जीवों को रिजक दिया है। हे नानक! जिस गुरमुखों ने ये बात समझ ली है, उन्हें सूतक नहीं लगता।3।
पउड़ी ॥ सतिगुरु वडा करि सालाहीऐ जिसु विचि वडीआ वडिआईआ ॥ सहि मेले ता नदरी आईआ ॥ जा तिसु भाणा ता मनि वसाईआ ॥ करि हुकमु मसतकि हथु धरि विचहु मारि कढीआ बुरिआईआ ॥ सहि तुठै नउ निधि पाईआ ॥१८॥
अर्थ: सतिगुरु के गुण गाने चाहिए और कहना चाहिए कि गुरु बहुत बड़ा है, क्योंकि गुरु में बड़े गुण हैं। जिस मनुष्यों को प्रभु-पति ने (गुरु से) मिलाया है, उन्हें वे गुण आँखों से दिखते हैं, और अगर प्रभु चाहे तो उनके मन में भी गुण बस जाते हैं। प्रभु अपने हुक्म के मुताबिक उन मनुष्यों के माथे पे हाथ रख के उनके मन में से बुराईआं मार के निकाल देता है। अगर पति-प्रभु प्रसन्न हो जाए, तो जानो, सारे पदार्थ मिल जाते हैं।18।
|
|
sloku m: 1.
SHALOK, FIRST MEHL:
jay kri sootku mNneeAai sbh tai sootku hoEi. gohay Atai lkrhee ANdri keerhaa hoEi. jaytay daanay ANn kay jeeAaa baajhu n koEi. philaa paanee jeeAu hai jitu hriAaa sbhu koEi. sootku kiAu kri rkheeAai sootku pvai rsoEi. naank sootku Eayv n Autrai giAaanu Autaaray DhoEi. |1|
If one accepts the concept of impurity, then there is impurity everywhere. In cow-dung and wood there are worms. As many as are the grains of corn, none is without life. First, there is life in the water, by which everything else is made green. How can it be protected from impurity? It touches our own kitchen. O Nanak, impurity cannot be removed in this way; it is washed away only by spiritual wisdom. || 1 ||
m: 1. mn kaa sootku lobhu hai jihvaa sootku koorhu. Akhee sootku vaykhnaa pr tRiA pr Dhn roopu. kNnee sootku kNni pai laaEitbaaree khaahi. naank hNsaa Aaadmee bDhay jm puri jaahi. |2|
FIRST MEHL: The impurity of the mind is greed, and the impurity of the tongue is falsehood. The impurity of the eyes is to gaze upon the beauty of another man’s wife, and his wealth. The impurity of the ears is to listen to the slander of others. O Nanak, the mortal’s soul goes, bound and gagged to the city of Death. || 2 ||
m: 1. sbho sootku bhrmu hai doojai lgai jaaEi. jMmnu mrnaa hukmu hai bhaanai Aaavai jaaEi. khaanaa peenaa pvitRu hai ditonu rijku sMbaahi. naank jinHee gurmukhi bujhiAaa tinHaa sootku naahi. |3|
FIRST MEHL: All impurity comes from doubt and attachment to duality. Birth and death are subject to the Command of the Lord’s Will; through His Will we come and go. Eating and drinking are pure, since the Lord gives nourishment to all. O Nanak, the Gurmukhs, who understand the Lord, are not stained by impurity. || 3 ||
pAurhee. stiguru vdaa kri saalaaheeAai jisu vichi vdeeAaa vdiAaaEeeAaa. shi maylay taa ndree AaaEeeAaa. jaa tisu bhaanaa taa mni vsaaEeeAaa. kri hukmu mstki hthu Dhri vichhu maari kdheeAaa buriAaaEeeAaa. shi tuthai nAu niDhi paaEeeAaa. |18|
PAUREE: Praise the Great True Guru; within Him is the greatest greatness. When the Lord causes us to meet the Guru, then we come to see them. When it pleases Him, they come to dwell in our minds. By His Command, when He places His hand on our foreheads, wickedness departs from within. When the Lord is thoroughly pleased, the nine treasures are obtained. || 18 ||
|
|
4/1/2024 12:00:00 AM
|
|
0
|
|
|
|
View hukumnama_audios
|
|
Edit
Delete
|